Múza ve sklenici
Múza je v tobě uzavřená jako ve sklenici. A čeká. Čeká na vysvobození. Je lehká jako peříčka, když je pustíš, vzlétnou po větru. Tak i ona, múza. Může být jako voda, která řekou plyne a přec její hloubka pohltí tě. Smí být jako oheň, planoucí žár vášně tak silný, dokud neshoříš na popel jako Fénix a nezbude ti nic jiného než z popela povstat. Je mocná jako vítr, nejsilnější vichr beroucí věty, slova a písmena, dokonce i tvé pocity. Smí být jako země, nechajíc tě vyrůst ze semínka v krásný květ. A pak se změní v doteky peříček, šimrající duši…