Sedm krás léta
Do ulity šnečí vložím sedm krás léta dříve, než pár kapek deště mi je zmáčí. Stačí mi k radosti kvítků pár v horku bouřlivém a šimrající paprsky slunce. A to nebe modré… Občas plné načechraných bílých mraků, pak zase šedivý baldachýn plný deště a někdy přicházejíc s bouřkou. Letní vánek hladící trávu, létající motýli a jiný hmyz. Od ranního svítání do západu slunce zpěv ptáků vůkol zní a pár kapek rosy ranní, co pohladí po duši. Na zemi je tolik letních krás až oči přechází… Víc než krása přírody netřeba, aby bylo na světě krásně. Krásnější poklad člověk stejně nenajde.