Slunce a Luna
Luna je noci věrná,
jako slunce dni,
i když umí být i černá,
přesto ví o ní.
Sluncem osvícená,
hrajíc s ním hru,
laskavostí pohlcená,
občas se slunci schová věru.
Přesto jsou si věrní,
jeden bez druhého neumí být,
i když jsou nedotknutelní,
dokáží takto žít.
Kam se vydají,
to vědí hned,
o tom si povídají,
ví to i celý svět.
Luna a slunce,
slunce a luna,
že jsou svoji všichni ví přece,
však to ví ono i ona.
Dny a noci se díky nim střídají,
chodí stále dokola,
na to se nás neptají,
kráse jejich málo kdo odolá.
Takto se jim cesty míjí,
oni se však setkají,
kdyby měli srdce, tak pro druhého bijí,
to je důvod proč se rádi mají.
Tak si věčným životem chodí,
spolu i bez sebe,
plují na nejkrásnější lodi,
jen podívej se na nebe.
Hrej tu hru s nimi,
lásku jim přej,
přes léta i zimy,
to jim je hej.
