Mráz
14. 3. 2024
Mráz mě opět pohltil,
po těle i duši pohladil,
sice trochu bolestně,
ale hlavně něžně.
Jeho pohlazení se nevyhnu,
po teple ohně prahnu,
duši však je teplo,
jelikož v noci hledá světlo.
Úsměv zamrzá mi na rtech,
mráz běhá mi po zádech,
vítr ostře si vane,
když noční ticho nastane.
Pak ustrnu v pohybu,
chlad zaleze i do nejmenšího záhybu,
jako kdyby věděl kam smí,
duši pobízí ke snění.
Takový chlad umí být nepříjemný,
bodá jako stín temný,
však vždy přijde zas,
tenhle krutý mráz.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
