Malý princ a růže
To jednou malý princ,
sledoval rostoucí semínko,
které mělo krásný šmrnc,
zaléval jej malinko.
Těšil se až vyroste,
takovou krásu ještě neviděl,
západ slunce svou krásou předčila zajisté,
celý den a celou noc u ní proseděl.
Když vyrostlo poupě,
měl velkou radost,
staral se o něj pečlivě,
každým dnem cítil větší a větší zvědavost.
Toužil její jméno znát,
až jednou květina úplně rozkvetla,
konečně si s ní mohl povídat,
podivila se, kde se to ocitla.
Květina byla překvapená,
a bylo jí i trochu chladno,
její květ zdobila barva červená,
pod poklop ji schoval snadno.
Měl tu svou květinu velmi rád,
její vůni znát už může,
jméno pořád toužil znát,
povídali si, zjistil, že se jmenuje růže.