Kapky deště
Kapky deště padají k zemi,
jako slzy tečou po tváři,
protékajíc mými dlaněmi,
stékají po kůži.
Kapka za kapkou padá,
šumí, jako kdyby šeptaly slova,
každá cestičku si hledá,
s další kapkou slyším vše znova.
Melodie, příběh a emoce,
jako spisovatel, který vše napíše,
s dotykem okamžitě v sebe prolínají se,
jako čtenář, který čte tiše.
Jsem spisovatel i čtenář,
kapky hladí mě i po duši,
noc podává mi svůj kalamář,
a já jen píši.
Píši to, co kapky šeptají,
mám jejich svolení,
příběh vůbec netají,
déšť je nejkrásnější umění.